KOGNITIVNÍ PROCESY
1. Myšlení
□ získáváme zprostředkováním a zobecňující poznání skutečnosti → uvědomění podstatných znaků
□ pomocí myšlení řešíme problémy
□ myšlení je vývojový a poznávací proces
□ myšlení se děje v pojmech
POJEM □ pojem musíme definovat □ pojem je termín, slovo označuje skupinu termínů
□ vztahy mezi pojmy:
◊ podobnost
◊ protikladnost
◊ nadřazenost
◊ podřazenost
◊ souřadnost
Příklady:
,,Bazén je uměle vytvořená vodní nádrž určená převážně ke koupání a plavání.,,
,,Záhon je uměle vytvořené půdní prostředí, které slouží k sázení rostlinných organismů.,,
→ určujeme specifika dané věci
MYŠLENKOVÉ OPERACE:
KOMPARACE □ porovnávání
□ je první formou poznání
□ snažíme se porovnat, co doposud známe → rozdíly věcí a jevů
_______________________________________________________________
ANALÝZA □ nastává když rozlišujeme celek na části nebo rozlišujeme jeho jednotlivé
vlastnosti
□ opakem je syntéza
________________________________________________________________
SYNTÉZA □ prokazuje zákonitosti mezi věcmi
□ je opětovné sloučení části do celku
□ opakem analýzy
________________________________________________________________
ZOBECŇOVÁNÍ □ pokud spojujeme shodné vlastnosti a předmětu →řadíme do stejné skupiny
□ výsledkem zobecňování je obecný poznatek (savec)
________________________________________________________________
ABSTRAKCE □ je schopnost vydělit podstatné znaky jako nositele významu
□ je vyšší úroveň myšlení → u člověka je abstrakce projevována kolem 12 let
□ je součástí zobecňování
________________________________________________________________
INDUKCE □ vyvozuje z jednotlivých faktů závěr
□ opak dedukce
________________________________________________________________
DEDUKCE □ teoretickou hypotézu dokládáme konkrétním případy z obecného na jednotlivé
□ opak indukce
________________________________________________________________
ANALOGIE □ je vyvozování poznatků a předmětů, či jevu na základě podobnosti
________________________________________________________________
2. ŘEČ
□ kognitivní proces
□ prostředek komunikace
□ nástroj myšlení
□ stránky řeči: obsahová stránka řeči
formální stránka řeči
□ Bernstein → teorie jazykových kódů:
◊ veřejná řeč (hodně jednoduchá, použití imperativů)
◊ formální řeč (rozvinuté věty, přívlastky, příslovečná u.)
◊ dítě mluví řečí jakou na něj mluvíme , když na něj mluvíme formálně → je obratnější v komunikaci
◊ souvisí s myšlením
□ KOMUNIKACE: verbální - pomocí slov
nonverbální - pomocí něčeho jiného
□ nonverbální komunikace: ◊ MIMIKA - posuvky obličeje
◊ HAPTIKA - doteky, vyjadřování sympatií
◊ PROXEMIKA - prostřednictvím vzdáleností
◊ POSTUROLOGIE - tělesný postoj
◊ GESTIKA - posuvky rukama
◊ KINEZIKA - rychlost pohybu těla
3 PAMĚŤ
□ úchova minulého: 1. slouží nám k uložení informací
2. slouží k zachování dat
□ má ji každý organismus, který se dokáže učit
□ součást kognitivního procesu
□ paměti: ◊ krátkodobá
◊ dlouhodobá
□ KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ: ◊ pamatování informací během mála vteřin
◊ vejde se do ni 5-9 jednotlivých dat
◊ po delší dobu → operační paměť
◊ chceme li paměť zvětšit musíme shlukovat
◊ zařízení: MŽITKOVÝ SMYSLOVÝ ZÁSOBNÍK → udržení v mysli na zlomek vteřiny, to co vnímáme
□ DLOUHODOBÁ PAMĚŤ:
paměť pro fakta =DEKLARATIVNÍ paměť pro úkony =PROCEDULÁRNÍ
SÉMATICKÁ EPIZODICKÁ
= =
paměť pro paměť pro
obecné informace osobní události
□ STÁDIA PAMĚŤOVÉHO PROCESU:
1. Uložení □ = vštípení do paměti
□ začíná současně s krátkodobou pamětí
□ spontánní
□ záměrné
□ informace do paměti se ukládají ve formách:
◊ vizuální
◊ akustické ( v duchu)
◊ sémantické (úloha významu informací)
2. Podržení □ = retence
□ proces zapomínání
□ Ebinghausova křivka
3. Vybavování □ spontánní x záměrné
□ CELKOVÝ SYSTÉM LIDSKÉ PAMĚTI:
□ podnět z okolí→mžitkový zásobník→krátkodobá paměť→dlouhodobá paměť
□ do dlouhodobé paměti vstupuje informace zpracovaná , utříděná a na základě promyšlení (logické paměti)
□ AMNÉZIE:
□ = částečná nebo celková ztráta paměti
□ ČÁSTI: anterográdní amnézie - neschopnost vštípení informací
retrográdní amnézie–neschopnost vybavení před vznikem a.
dětská amnézie ◊ nezapamatování událostí v dětství
◊ každý
□ ZLEPŠOVÁNÍ PAMĚTI:
1. Shlukování □ pamatování max. 2 shluků
2. Vytvoření vztahů □ pes - bouda – kost
3. Kódování » mnemotechnické pomůcky→
◊ METODA LOCI ◊ fixování slov k místům
◊ METODA KLÍČOVÝCH SLOV
◊ použití při výuce slovíček
◊ má 2 fáze: 1. najdu jednu část cizího slova, která zní jako slovo české = klíčové slovo
2. vytvoření předlohy, která spojuje klíčové slovo a český ekvivalent
◊ KONTEXT ◊účinné vodítko k vybevení
◊ ORGANIZACE V PRŮBĚHU SHLUKOVÁNÍ
◊ NÁCVIK VYBAVENÍ ◊kladení otázek sobě samému ohledně učebného materiálu
◊ prekoncepty: zopakování → shrnutí
◊ METODA PQRST → dělám následující kroky:
◊ 1. přehled
◊ 2. otázka
◊ 3. čtení
◊ 4. opakování
◊ 5. test
4 UČENÍ
□ podmiňování – spojení podmíněných a nepodmíněných reflexů - I.P. Pavlov
□ pokus omylem – operativní podmiňování - Edward Lee Thorndike (1874-1949)
□ vzhledem a řešením problémů - Skinner
□ senzomotorické - pohybové
□ nápodobou - opičením
□ verbální
5 POZORNOST
□ psychický stav
□ zajišťuje po určitou dobu soustředění člověka na jeden jev nebo jednu činnost
□ DRUHY: spontánní (bezpečná)
úmyslná (záměrná)
□ vlastnosti pozornosti: □ intenzita
□ stálost
□ rozsah
□ přenášení
6 VNÍMÁNÍ
□ je založeno na senzorických procesech
□ co se odehrává vnitřně a vně nás upozorňuje receptor smyslů
□ receptory překládají do elektrochemického signálu, který vnímá mozek, vyúsťuje v zážitek
□ receptor je specializovaný druh buňky
□ čivost je podmínka schopnosti vnímání (narušená - člověk nevnímá)
□ důležitou konstantou vnímání je počitek
□ pokavaď je síla podnětu/prahový podnět silný vyvolává počitek
□ počitek vzniká, když se v buňkách receptorů promění podnět na nervový vzruch → ten se šíří elektrochemickou cestou do mozku, poté do přesného mozkového centra
□ vjem je vědomá smysluplná interpretace počitků
□ pokavaď je síla podnětu/prahový podnět silný vyvolává počitek
□ DRUHY POČITKŮ:
A) ZRAK: ◊ počitky vznikají pomocí elektromagnetického vlnění o různých vlnových délkách
◊ vidíme malou část spektra
◊ receptorem je oko → sítnice oka → žlutá skvrna → tyčinky (černobílé vidění) a čípky (barevné vidění)
◊ svět není barevný, činí ho tak odrážeče
◊ 90% informací nám poskytuje zrak
◊ rozdíly mezi fyzikální a výtvarnou teorií barev:
◊ fyzikální: - pracuje s viditelnými částmi spektra
- komplementární tvary:
-vlastnosti spektra
-součtem různých vlnových délek vzniká vlnová délka bílého světla
-červená+zelená+modrá+žlutá
-paobraz je představa
◊ výtvarné: -je určena na základě míchání chemického
-není dána vlnovou délkou
-barvy čisté: červená,modrá,žlutá → nedají senamíchat (všechny ostatní se dají namíchat)
◊ poruchy zrakového vnímání:
a) achromazie –úplná barvoslepost
b) částečná barvoslepost – je snížená prahem čivosti
c) daltonismus – snížená čivost k červené barvě,
stupor= nereaguje na červeno barvu
◊ objev optických klamů:
- 18.st.
-nejsou za ně zodpovědné procesy na sítnici, ale jsou záležitostí lidského vnímání
- nezáleží kolikrát fixujeme podnět
B) SLUCH: ◊ působí vlny na receptor → hlemýžď ve vnitřním uchu
◊ zvuková vlna působí na sluch
◊ Rozdělení: libé
nelibé
tóny – vlnění periodické
hřmoty – vlnní neperiodické
čisté - ladička
složité – lidský hlas
◊ frekvence - určuje výšku zvuku
- počet opakování za sekundu
- jednotka je Hertz
- rozsah lidského ucha je 20 – 20 000 hertzů
◊ amplituda - rozdíl tlaku vln
- jednotka je decibel
- dlouhodobá hlasitost více jak 100 decibelů je pro lidské ucho škodlivá
◊ barva -vlastnost zvuku
◊ čivost sluchu se s věkem snižuje
◊ poruchy sluchového vnímání:
-neexistuje tzv. absolutní hluchota, vždy se nacházejí zbytky sluchu
- hluchota není dědičná
a) porucha vnímání hlasitosti
b) snížená čivost vůči určitým frekvencím (neslýchanost hlasů)
c) organické poruchy sluchu: proražení bubínku, porucha/zánět zvukovodu
C) ČICH: ◊ výrazný před varováním nebezpečí
◊ jedním ze zásadních smyslů
◊ podnětem pro čich jsou molekuly, které vtipkují do nosní dutiny
◊ podmínkou, aby byly cítit - musí být rozpustné v tucích
◊ čichové receptory se nachází hluboko v nosní dutině
◊ cilie / řasinky, posetá nosní dutina
◊ počitek vzniká, když se čich dotkne cílií
◊ čichové centrum v mozku se nazývá BU, je umístěno za
čelním lalokem mozkovým
◊ rozlišujeme 10 – 40 000 pachů
◊ největší citlivost na čich mají těhotné ženy
◊ spojitost mezi čichovými podněty a centrem paměti v mozku
◊ Rozdělení:
vůně (kořeněná, květinová, ovocná, pryskyřičná)
pachy (hnilobné a spáleniny)
D) HMAT: ◊ vyvolány mechanickými nebo teplými podněty
◊ kožní podněty rozlišujeme na: ● A) taktilní podněty (hmatové)
B) teplotní podněty
C) bolest
A) taktilní: - dělení počitků: dotykové počitky
tlakové počitky (deformacekůže a podkožního vaziva)
vibrační počitky (vznikajírytmickým drážděním hmatových receptorů)
- receptory: □ nejvíce: pusa, prsty, jazyk
□ nejméně: záda
B) teplotní: - senzory jsou přímo v kůži
-postřehnutí teplot : □ navýšení o : 0,4 ͦ C (30 000)
□ pokles o: 0,15 ͦ C (250 000)
-rychlost adaptace= seznámení a práh čivosti je různá
C) bolest: - vyvolává podnět, který je silnější než práh čivosti
-rozdělení: fyzické – po zranění tonické – později po úraze
E) CHUŤ: ◊ podnětem je látka, která je rozpustná v tucích
◊ chuťová centra jsou spojena s čichovými centry
◊ receptory jsou rozmístěny na jazyku →
na patře → chuťové pohárky
◊ rozdělení chutí: ● slanost + sladkost → špička jazyku
● pomísení → střed jazyku
● hořkost → vzadu na jazyku
● kyselost → po stranách jazyku
1. Myšlení
□ získáváme zprostředkováním a zobecňující poznání skutečnosti → uvědomění podstatných znaků
□ pomocí myšlení řešíme problémy
□ myšlení je vývojový a poznávací proces
□ myšlení se děje v pojmech
POJEM □ pojem musíme definovat □ pojem je termín, slovo označuje skupinu termínů
□ vztahy mezi pojmy:
◊ podobnost
◊ protikladnost
◊ nadřazenost
◊ podřazenost
◊ souřadnost
Příklady:
,,Bazén je uměle vytvořená vodní nádrž určená převážně ke koupání a plavání.,,
,,Záhon je uměle vytvořené půdní prostředí, které slouží k sázení rostlinných organismů.,,
→ určujeme specifika dané věci
MYŠLENKOVÉ OPERACE:
KOMPARACE □ porovnávání
□ je první formou poznání
□ snažíme se porovnat, co doposud známe → rozdíly věcí a jevů
_______________________________________________________________
ANALÝZA □ nastává když rozlišujeme celek na části nebo rozlišujeme jeho jednotlivé
vlastnosti
□ opakem je syntéza
________________________________________________________________
SYNTÉZA □ prokazuje zákonitosti mezi věcmi
□ je opětovné sloučení části do celku
□ opakem analýzy
________________________________________________________________
ZOBECŇOVÁNÍ □ pokud spojujeme shodné vlastnosti a předmětu →řadíme do stejné skupiny
□ výsledkem zobecňování je obecný poznatek (savec)
________________________________________________________________
ABSTRAKCE □ je schopnost vydělit podstatné znaky jako nositele významu
□ je vyšší úroveň myšlení → u člověka je abstrakce projevována kolem 12 let
□ je součástí zobecňování
________________________________________________________________
INDUKCE □ vyvozuje z jednotlivých faktů závěr
□ opak dedukce
________________________________________________________________
DEDUKCE □ teoretickou hypotézu dokládáme konkrétním případy z obecného na jednotlivé
□ opak indukce
________________________________________________________________
ANALOGIE □ je vyvozování poznatků a předmětů, či jevu na základě podobnosti
________________________________________________________________
2. ŘEČ
□ kognitivní proces
□ prostředek komunikace
□ nástroj myšlení
□ stránky řeči: obsahová stránka řeči
formální stránka řeči
□ Bernstein → teorie jazykových kódů:
◊ veřejná řeč (hodně jednoduchá, použití imperativů)
◊ formální řeč (rozvinuté věty, přívlastky, příslovečná u.)
◊ dítě mluví řečí jakou na něj mluvíme , když na něj mluvíme formálně → je obratnější v komunikaci
◊ souvisí s myšlením
□ KOMUNIKACE: verbální - pomocí slov
nonverbální - pomocí něčeho jiného
□ nonverbální komunikace: ◊ MIMIKA - posuvky obličeje
◊ HAPTIKA - doteky, vyjadřování sympatií
◊ PROXEMIKA - prostřednictvím vzdáleností
◊ POSTUROLOGIE - tělesný postoj
◊ GESTIKA - posuvky rukama
◊ KINEZIKA - rychlost pohybu těla
3 PAMĚŤ
□ úchova minulého: 1. slouží nám k uložení informací
2. slouží k zachování dat
□ má ji každý organismus, který se dokáže učit
□ součást kognitivního procesu
□ paměti: ◊ krátkodobá
◊ dlouhodobá
□ KRÁTKODOBÁ PAMĚŤ: ◊ pamatování informací během mála vteřin
◊ vejde se do ni 5-9 jednotlivých dat
◊ po delší dobu → operační paměť
◊ chceme li paměť zvětšit musíme shlukovat
◊ zařízení: MŽITKOVÝ SMYSLOVÝ ZÁSOBNÍK → udržení v mysli na zlomek vteřiny, to co vnímáme
□ DLOUHODOBÁ PAMĚŤ:
paměť pro fakta =DEKLARATIVNÍ paměť pro úkony =PROCEDULÁRNÍ
SÉMATICKÁ EPIZODICKÁ
= =
paměť pro paměť pro
obecné informace osobní události
□ STÁDIA PAMĚŤOVÉHO PROCESU:
1. Uložení □ = vštípení do paměti
□ začíná současně s krátkodobou pamětí
□ spontánní
□ záměrné
□ informace do paměti se ukládají ve formách:
◊ vizuální
◊ akustické ( v duchu)
◊ sémantické (úloha významu informací)
2. Podržení □ = retence
□ proces zapomínání
□ Ebinghausova křivka
3. Vybavování □ spontánní x záměrné
□ CELKOVÝ SYSTÉM LIDSKÉ PAMĚTI:
□ podnět z okolí→mžitkový zásobník→krátkodobá paměť→dlouhodobá paměť
□ do dlouhodobé paměti vstupuje informace zpracovaná , utříděná a na základě promyšlení (logické paměti)
□ AMNÉZIE:
□ = částečná nebo celková ztráta paměti
□ ČÁSTI: anterográdní amnézie - neschopnost vštípení informací
retrográdní amnézie–neschopnost vybavení před vznikem a.
dětská amnézie ◊ nezapamatování událostí v dětství
◊ každý
□ ZLEPŠOVÁNÍ PAMĚTI:
1. Shlukování □ pamatování max. 2 shluků
2. Vytvoření vztahů □ pes - bouda – kost
3. Kódování » mnemotechnické pomůcky→
◊ METODA LOCI ◊ fixování slov k místům
◊ METODA KLÍČOVÝCH SLOV
◊ použití při výuce slovíček
◊ má 2 fáze: 1. najdu jednu část cizího slova, která zní jako slovo české = klíčové slovo
2. vytvoření předlohy, která spojuje klíčové slovo a český ekvivalent
◊ KONTEXT ◊účinné vodítko k vybevení
◊ ORGANIZACE V PRŮBĚHU SHLUKOVÁNÍ
◊ NÁCVIK VYBAVENÍ ◊kladení otázek sobě samému ohledně učebného materiálu
◊ prekoncepty: zopakování → shrnutí
◊ METODA PQRST → dělám následující kroky:
◊ 1. přehled
◊ 2. otázka
◊ 3. čtení
◊ 4. opakování
◊ 5. test
4 UČENÍ
□ podmiňování – spojení podmíněných a nepodmíněných reflexů - I.P. Pavlov
□ pokus omylem – operativní podmiňování - Edward Lee Thorndike (1874-1949)
□ vzhledem a řešením problémů - Skinner
□ senzomotorické - pohybové
□ nápodobou - opičením
□ verbální
5 POZORNOST
□ psychický stav
□ zajišťuje po určitou dobu soustředění člověka na jeden jev nebo jednu činnost
□ DRUHY: spontánní (bezpečná)
úmyslná (záměrná)
□ vlastnosti pozornosti: □ intenzita
□ stálost
□ rozsah
□ přenášení
6 VNÍMÁNÍ
□ je založeno na senzorických procesech
□ co se odehrává vnitřně a vně nás upozorňuje receptor smyslů
□ receptory překládají do elektrochemického signálu, který vnímá mozek, vyúsťuje v zážitek
□ receptor je specializovaný druh buňky
□ čivost je podmínka schopnosti vnímání (narušená - člověk nevnímá)
□ důležitou konstantou vnímání je počitek
□ pokavaď je síla podnětu/prahový podnět silný vyvolává počitek
□ počitek vzniká, když se v buňkách receptorů promění podnět na nervový vzruch → ten se šíří elektrochemickou cestou do mozku, poté do přesného mozkového centra
□ vjem je vědomá smysluplná interpretace počitků
□ pokavaď je síla podnětu/prahový podnět silný vyvolává počitek
□ DRUHY POČITKŮ:
A) ZRAK: ◊ počitky vznikají pomocí elektromagnetického vlnění o různých vlnových délkách
◊ vidíme malou část spektra
◊ receptorem je oko → sítnice oka → žlutá skvrna → tyčinky (černobílé vidění) a čípky (barevné vidění)
◊ svět není barevný, činí ho tak odrážeče
◊ 90% informací nám poskytuje zrak
◊ rozdíly mezi fyzikální a výtvarnou teorií barev:
◊ fyzikální: - pracuje s viditelnými částmi spektra
- komplementární tvary:
-vlastnosti spektra
-součtem různých vlnových délek vzniká vlnová délka bílého světla
-červená+zelená+modrá+žlutá
-paobraz je představa
◊ výtvarné: -je určena na základě míchání chemického
-není dána vlnovou délkou
-barvy čisté: červená,modrá,žlutá → nedají senamíchat (všechny ostatní se dají namíchat)
◊ poruchy zrakového vnímání:
a) achromazie –úplná barvoslepost
b) částečná barvoslepost – je snížená prahem čivosti
c) daltonismus – snížená čivost k červené barvě,
stupor= nereaguje na červeno barvu
◊ objev optických klamů:
- 18.st.
-nejsou za ně zodpovědné procesy na sítnici, ale jsou záležitostí lidského vnímání
- nezáleží kolikrát fixujeme podnět
B) SLUCH: ◊ působí vlny na receptor → hlemýžď ve vnitřním uchu
◊ zvuková vlna působí na sluch
◊ Rozdělení: libé
nelibé
tóny – vlnění periodické
hřmoty – vlnní neperiodické
čisté - ladička
složité – lidský hlas
◊ frekvence - určuje výšku zvuku
- počet opakování za sekundu
- jednotka je Hertz
- rozsah lidského ucha je 20 – 20 000 hertzů
◊ amplituda - rozdíl tlaku vln
- jednotka je decibel
- dlouhodobá hlasitost více jak 100 decibelů je pro lidské ucho škodlivá
◊ barva -vlastnost zvuku
◊ čivost sluchu se s věkem snižuje
◊ poruchy sluchového vnímání:
-neexistuje tzv. absolutní hluchota, vždy se nacházejí zbytky sluchu
- hluchota není dědičná
a) porucha vnímání hlasitosti
b) snížená čivost vůči určitým frekvencím (neslýchanost hlasů)
c) organické poruchy sluchu: proražení bubínku, porucha/zánět zvukovodu
C) ČICH: ◊ výrazný před varováním nebezpečí
◊ jedním ze zásadních smyslů
◊ podnětem pro čich jsou molekuly, které vtipkují do nosní dutiny
◊ podmínkou, aby byly cítit - musí být rozpustné v tucích
◊ čichové receptory se nachází hluboko v nosní dutině
◊ cilie / řasinky, posetá nosní dutina
◊ počitek vzniká, když se čich dotkne cílií
◊ čichové centrum v mozku se nazývá BU, je umístěno za
čelním lalokem mozkovým
◊ rozlišujeme 10 – 40 000 pachů
◊ největší citlivost na čich mají těhotné ženy
◊ spojitost mezi čichovými podněty a centrem paměti v mozku
◊ Rozdělení:
vůně (kořeněná, květinová, ovocná, pryskyřičná)
pachy (hnilobné a spáleniny)
D) HMAT: ◊ vyvolány mechanickými nebo teplými podněty
◊ kožní podněty rozlišujeme na: ● A) taktilní podněty (hmatové)
B) teplotní podněty
C) bolest
A) taktilní: - dělení počitků: dotykové počitky
tlakové počitky (deformacekůže a podkožního vaziva)
vibrační počitky (vznikajírytmickým drážděním hmatových receptorů)
- receptory: □ nejvíce: pusa, prsty, jazyk
□ nejméně: záda
B) teplotní: - senzory jsou přímo v kůži
-postřehnutí teplot : □ navýšení o : 0,4 ͦ C (30 000)
□ pokles o: 0,15 ͦ C (250 000)
-rychlost adaptace= seznámení a práh čivosti je různá
C) bolest: - vyvolává podnět, který je silnější než práh čivosti
-rozdělení: fyzické – po zranění tonické – později po úraze
E) CHUŤ: ◊ podnětem je látka, která je rozpustná v tucích
◊ chuťová centra jsou spojena s čichovými centry
◊ receptory jsou rozmístěny na jazyku →
na patře → chuťové pohárky
◊ rozdělení chutí: ● slanost + sladkost → špička jazyku
● pomísení → střed jazyku
● hořkost → vzadu na jazyku
● kyselost → po stranách jazyku
