ŘÍM
ZALOŽENÍ ŘÍMA ZÁNIK ŘÍMA
753 př. Kr. ZŘŘ 476 po Kr. VŘŘ (Byzanc)
● 1453 po Kr. → pád Istanbulu
● 1492 po Kr. → objev Ameriky
- Aeneas □ trojský bojovník
□ zakládá Řím
□ sídlí na ostrově Alba Longa s kněžkou Rhea Silvia → vysílá chlapce Romula a Rema k odkojení k vlčici
□ po odkojení u vlčice se výchovy chlapců ujímá Faustulus
- Romulus a Remus □ zakládají město se 7 pahorky u řeky Tibery
□ Řím dostává název od Romula, který se s Remem vsadil se sázkou s ptáky
- 753 – 510 př. Kr. □ doba královská
□ střídání Etruských králů
- 510 – 27 př. Kr. □ Řím → republikou
□ v čele úředníci (= 2 konzulové → nejvyšší pravomoc)
□ stát nadále řídí senát
- Osídlení Apeninského poloostrova: □ Italikové
□ Latinové (střed itálie)
□ Sikulové (Sicílie)
□ Ilyrové
□ Samnité
□ Řekové
□ Kartaginci / Punové
□ Galové /Kelti
□ Etruskové
- Kultura → nevymyšlena, ale převzata od Řeků a celkově zdokonalena
ŘÍMSKÁ REPUBLIKA
- v čele: □ úředníci → 2 konzulové → nejvyšší pravomoc
□ nadále vedle konzulů stát řídí i senát ( 300 - 600 senátorů (=odkladiště politiků))
□ kvestoři → spravovali státní pokladnu
□ cenzoři → evidence majetku + sledování mravů konzulů a senátorů
□ v době ohrožení, či války do čela zvolen diktátor→
● neomezené pravomoce
● volen na půl roku
● volen místo konzulů
● volí se z vrstvy Patrícijů
- vrstvv: □ Patrícijové ● potomci původních římských obyvatel
● menší počet jak Plebejců
□ Plebejci ● nižší vrstva obyvatel → menší práva
● lidová shromáždění
● povinná účast ve vojsku
● dobývání slávy Říma
- Secese → forma boje
● odchod z Říma → odchod se nazývá secese
● první secese: 494 př. Kr.
● poslední secese: 449 př. Kr.
- Tribuni lidu → podřizují se úředníci
● voleni na jeden rok
● práva veta → nedotknutelní
(=nepodléhají zákonům)
● později vysoce postavení úředníci → pracují pro všechny vrstvy, zprvu pouze pro Plebeje
- Nobilita ● vrstva zazlívající vysokou úroveň ve společnosti
● celý rod
- Římská práva ● při poslední secesi
● na kovové desce → zákony 12 desek
● kodex Římského práva
BOJE O OVLÁDNUTÍ ITÁLIE A VYHROCENÍ TŘÍ PUNSKÝCH V.
→ Etruskové ● první kdo ji napadli
● vedeni Possenou
● Mucius Scaerola → chtěl zabít P.
● usídlil se pod hradbami Říma → lekl se a následně utekl
● Muciusovi darovali přídomek a začali mu říkat levák
→Volskové ● vedl je bývalý římský občan
→ Gallové ● u říčky Allia → Římané poraženi → uzavřeni na kapitole (na hradbách)
● husy → posvátní opovrhovaní psi
● v ležení Gallů propuká mor
● vojevůdce: Brennus
● výkupné ve zlatě → odchod
● ,,Vea victis“ = běda poraženým
- dochází ke třem válkám se Samnity → při první válce toho využívají Latinové a povstávají proti Římu → avšak Římané potlačují →
,,Divide et Impera!“ (=,,Rozděluj a panuj!“)→mezi národy = různá práva
práva shodná Římany
omezená práva
bezpráví
- po třetí válce se Samnity → Řím ovládá celou Itálii
- 3. st př. Kr. → mění se charakter Říma:
● platidla nahrazena stříbrnými mincemi
● do Říma proudí mnoho otroků → přepych Římanů
- 282 př. Kr. → válka s Lukány x Thurie (řecký městský stát) → po bojích se Římané zdržují v Tarentu a Tarenťané pobíjejí Římany → kvůli strachu platí Pyrrhovi (králi Epejru) → Pyrrhos se vyloďuje v Itálii s 27 slony a 20 000 vojáky a pobíjí Římany (=Pyrrhos vyhrává díky slonům)
- 280 př. Kr. → nabízí Římanům Pyrrhos mír
- Appius Caecus ● první římský vodovod
● autor proslulé silnice z Neapole do Říma (Via Appia)
● vynadává senátu a od Pyrrha nepřijímají mír
- 279 př. Kr. → bitva u Askuly → Pyrrhos vyhrává, ale přichází o většinu své gardy a prohlašuje: ,, Ještě jedno takové vítězství a jsem ztracen! “,
(=vítězství skrývající porážku) → Římané pobíjejí a ničí Tarent
PUNSKÉ VÁLKY
- (=války s Kartágem)
- Římané nějaké národy nazývají jinak (např. Gallové = Kelti, Kartaginci = Punové)
- války o ekonomiku
- 264 – 241 př. Kr. → první punská válka → rozpoutávají Římané bojem na Sicílii a v Africe na moři → vybudování flotily za 60 dní (obrátí nedostatek na prospěch) → lodě přirážejí můstkem a bojují jako na zemi
- v Africe zůstává Regulus s 15 000 Římany → Kartágo prosí o mír a v čele Kartaginců se objevuje žoldák Xanntipos (ze Sparty) → výhra Kartaginců a zajetí Regula
- Řím do Afriky posílá za Regulem posily → vítězí a osvobozují Regula
- při cestě do Říma → bouře → lodě troskotají
- Kartaginci propouštějí Regula za vyřízení nejlepších podmínek do Říma → Regulus se poté vrací do zajetí a umírá
- 241 př. Kr. → Římané poráží Kartagince a získávají Sicílii a Hispánii (tzv. Nové Kartágo)
- v další válce Římané znovu poráží Kartágince → v čele Hamilchar
- po smrti Hamilchara chce jeho syn pomstit otce a zvítězit nad Římany
- 218 – 201 př. Kr. → Hanibal vyráží na sever, jeho armáda činí 120 000 pěšáků, 16 000 jezdců a 58 slonů a nečekaně přichází se ztrátami ze severu
- 216 př. Kr. → bitva u Cann → proti Hanibalu 2 římští konzulové → Paulus a Varrus → drtivá porážka Římanů, v této bitvě Hanibal aplikuje taktiku obráceného půlměsíce
- 211 př. Kr. → se Hanibal dostává před brány Říma:
, Hanibal ante portas! “ (Hanibal před branami!), v té době je diktátorem Fabius Cunctator → boj prodlužování
- 202 př. Kr. → rozhodující bitva mezi Kartágem a Římem u Zammy, vítězství Římanů se Scipiem Afrikanem (přídomek od vítězství v Africe), Kartaginci přicházejí o Hispánii
- 201 př. Kr. → mír mezi Kartágem a Římem, v mírové smlouvě Kartágo nesmí válčit bez svolení Říma
- Cato Starší → senátor, který prohlásil: ,, Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno! “
- 149. – 148. př. Kr. → na Kartágo postupně útočí Numibie
- Kartágo nepřijímá nabídku a přestěhování a je tak napadeno, 2 roky se brání
216 př. Kr. je Kartágo srovnáno se zemí a posoleno solí, kvůli dalšímu neobydlení a porostům, téhož roku je zničen i Korint
- Po Punských válkách → krize Římské republiky
● zemědělství a armáda
● politika
● otroctví
|
1. punská válka |
264. - 241. př. n. l. |
|
2. punská válka |
218. - 201. př. n. l. |
|
3. punská válka |
149. - 146. př. n. l. |
POZEMKOVÁ REFORMA ZA ŘÍMSKÉ REPUBLIKY
- Do tribunu lidu zvoleni 2x bratři →
● Tiberius Sempromius Grachus
□ vláda roku 134/3 př. Kr.
□ velkostatkářům přerozděluje půdu a dává ji rolníkům a chudině
● Gaius Sempromius Grachus
□ vláda roku 123 př. Kr.
□ prosazuje levné přídělky obilí ze státních sýpek
□ prosazuje za působení v armádě plat a po 16 letech příděl půdy
SOUBOJ POLITICKÝCH STRAN V ŘÍMSKÉ REPUBLICE
- po drobných neshodách mezi dvěma stranami v senátu se dvě politicky významné strany v Římě i střetnou v boji
- Populárové ● politická strana, či seskupení
● zastávají názory lidu
● v čele: Marius
- Optimáti ● politická strana, či seskupení
● zastávají názory nejbohatších
● v čele: Sulla
→ roku 88 až 82 př. Kr. vypukne Občanská válka v Římě, umírá Marius
- po smrti Mariuse Populárové prohrávají a Optimáti se mstí
- vzniká Proskripce = seznamy nepohodlných lidí, na seznamu se objevují hlavně Populárové a poté i bohatá vrstva neplatící Optimátům
- Sulla porušuje římské zvykové právo → prohlašuje se diktátorem na doživotí → tvrdá vláda
- 79 př. Kr. Sulla odstupuje a následně roku 78 př. Kr. umírá přirozenou smrtí
→ krize Optimátů a Populárů je tak smrtí obou vůdců vyřešena
SPARTAKOVO POVSTÁNÍ
- 73. – 71. př. Kr.
- Římská civilizace obohacena o otroky
nakupování, zábava a hry (Gladiátoři)
- otroci sluhové
práce v dolech (nejtvrdší podmínky)
- Gladiátorská škola, kde se cvičil nejvýznamnější zbouřenec Spartakus (z Thrákie (Bulharsko)) se nazývá Capua (u Neapole)
- 73. př. Kr. z gladiátorské školy pod Vesuvem v Capui utekl Spartakus s jeho družinou, na hoře se lépe ozbrojí a jejich armáda nabývá síly
- po zesilnění armády putují na sever, kde se rozpojí na dvě části, část se Spartakem se domluví s piráty o plavbě a obelstění Římanů → piráti však nedodržují a plán je tak zničen
- 71. př. Kr. Spartakovy nezbývá nic jiného než zůstat a odolávat bojům, proti Spartakovy se postaví Crassus → poráží jej a Spartakus umírá
- Crassus nechá 6000 otroků ukřižovat podél cesty Via Appia z Neapole do Říma
- význam povstání: a) ulehčení práva otroků
b) zamyšlení Říma na tvrdých podmínkách
TRIUMVIRÁT
- tzv. Vláda tří
I.triumvirát
- 60. př. Kr.
● tajnou dohodou uzavřen Crassem
● Caesar, (zeť) Pompeius a Crassus
Gaius Julius Caesar → Gálie
- přerozdělení Pompeius Magnus → Hispánie
Crassus → Východní říše
- 53. př. Kr. umírá Crassus
- 49. př. Kr. → říčka Rubikon → kdokoliv přestoupí říčku směrem k Římu je agresor
- po přestoupení řeky Caesar vstupuje do Říma a shromažďuje lid a vládu Říma na svoji stranu proti Pompeiovi, který je v Hispánii, kam se i poté Caesar odebírá
- Pompeius uprchá do Egypta, kde vládne Ptolemaios XIII. s Kleopatrou
- Ptolemaios se zaleká a předává Caesarovi hlavu Pompeia
- Caesar se nechává obklopovat Kleopatrou → 4 triumfy (výstupy)
- → ,,Veni vidi vici!“ (=Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem!“)
- 15. března 44 př. Kr. je na cestě do senátu Caesar 16 bodnými ranami zavražděn, příčinou smrti bylo však vykrvácení, byl zabit pod bystou Pompeia a před smrtí poznal jednoho ze svých vrahů, svého syna a prohlásil → ,,Et tu Brutus?“ (= ,,I ty Brute“?)
- po Caesarově smrti je část Říma rozhořčena → druhý triumvirát
II.triumvirát
- 44. – 43. př. Kr.
● dohoda přívrženců Caesara
● nejdříve likvidace vrahů a poté přerozdělení území
Marcus Aurelius Lepidus (f-ce: nejvyšší kněz)
Marcus Antonius (s Caesarem v úřadu)
Gaius Octavianus (pozd.) Augustu (první císař římský)
(synovec i adoptivní syn Caesara), poté přídomek vznešený
- přívrženci dostihnou hlavní vrahy Bruta a Cassia a zabíjí jej
- Marcus Antonius ● se zaplétá s Kleopatrou a dvoří se jí
● působení v Egyptě
CÍSAŘSTVÍ
1. Gaius Octavianus Augustus ● působení v Římě
● zbouří se proti Marcu Antoniu
- 31. př. Kr. → válka mezi Marcusem Antoniem a Gaiem O. Augustem u mysu Action (→ bitva u Acta), Octavianus vítězí a M. Antonius prchá do Egypta a na egyptském trůnu páchá sebevraždu
- Octavianus chce Kleopatru do Říma dovézt jako otrokyni → Kleopatra se nechává na trůnu vedle Marca Antonia uštknout jedovatým hadem
- Principát ● G. Octavianus
● od slova ,,princeps“ → první mezi rovnými
● zisk přídomku Augustus = vznešený
- 9. po Kr. → bitva v Teutoburském lese, římské legie byly rozdrceny Germány a jejich spojeneckými kmeny
● v čele bitvy s Octavianem stojí generál Varus
● ,,Vare, Vare, vrať mi moje legie!“
● Řím dosahuje hranice až k řece Rýn
- spolu s Oktaviánem nastupuje vláda klaudijovsko - juliovské dynastie
- 19. srpna 14 n.l.→ po dosažených bodech a událostech umírá Octavianus a nastupuje jeho syn Tiberius
dosažené cíle: ● s II. triumvirátem dostižení vrahů Gaia Julia Ceasara
(Bruta I. (syna a vůdce), Cassia, Bruta II. (spiklence), Casca)
● moc nad II. triumvirátem → porážka Marca Antonia a odvržení do ústraní Marca Lepida
● zavedení principátu → obliba lidu z diktátorství na císařství = první římský císař
● zavedení pretoriánské gardy
● po Octavianovi v gregoriánském kalendáři na počest pojmenován měsíc 8. → August
2. Tiberius ● vláda v letech 14. – 37. n.l.
● syn Gaia Octaviana (Caesara) Augusta
● úsporná politika a období relativní stability
● stěhování na ostrov Capri
3. Caligula ● vláda v letech 37. – 41. n.l.
● Gaius Caesar Augustus Germanicus zvaný Caligula,
byl prasynovec Tiberia
● šílenec a maniodepresivitik → prohlašuje koně za konsula
● jediná pravoplatná ochranka císaře (=pretoriánská garda) vraždí Caligulu
4. Claudius ● vláda v letech 41. – 54. n.l.
● Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus Britanicus zvaný Claudius, byl strýc Caliguly
● vzdělanec (→ psaní Etruštinou), měl dvě manželky →
● Mesalina □ ,,nymfomanka‘‘
□ popravil ji
□ syn Britanicus
● Agrippina □ syn Nero
□ ctižádostivá manželka, chtíč po vládnutí jejího syna → otrávila Claudia fíkusem
5. Nero ● vláda v letech 54. – 68 n.l.
● nechává několikrát popravit svoji matku Agrippinu a Britanika (pravoplatného syna Claudia)
● jeho dobrý učitel se jmenoval Seneca
● v roce 64. n.l. nechává zapálit Řím (kvůli ojedinělosti) a hází vinu na Křesťany
● zabíjí ho pretoriánská garda
- roku 68. končí Klaudijovsko - juliovská dynastie a nastupuje rod Flaviovců
1. Flavius Vespasianus ● vláda v letech 69. – 79. n.l.
● potlačuje Židy
● výstavba Kolosea (dostavba za Tita)
● vysoký hospodářsky vývoj (př. plat na WC)
2. Titus ● vláda v letech 79. – 81. n.l.
● věnuje se celkové dostavbě Říma a Colossea
● 79. n.l. → výbuch sopky Vesuv (pomáhá sám při záchranných akcích v Pompejích)
● Plinius → přírodovědec, autor 37 knih o přírodních vědách → zahynul při výbuchu
3. Domitianus ● vláda v letech 81. – 96. n.l.
● bratr Tita, zavražděn pretoriánskou gardou
- roku 96. končí dynastie Flaviovců a nastupuje vláda adoptivních císařů (adoptivní císař = panovník, který svou moc dostává adoptováním předešlého císaře a ne rodným postavením)
1. Nerva ● vláda v letech 96. – 98. n.l.
2. Trianus ● vláda v letech 98. – 117. n.l.
● Trianův sloup
● poslední římský císař, který pro Řím dobývá jiná a další území
3. Hadrianus ● vláda v letech 117. – 138. n.l.
● Hadriánův val
● za tohoto císaře a další jeho nástupce se Řím brání a u svých hranic je v obležení
4. Antonius Pius ● vláda v letech 138. – 161. n.l.
5. Marcus Aurelius ● vláda v letech 161. – 180. n.l.
6. Commodus ● vláda v letech 180. – 192. n.l.
- roku 192. končí vláda adoptivních císařů a nastupuje vláda dynastie Severovců a vláda vojenských císařů, která končí roku 284., kdy nastupuje vláda formou tetrarchie a Dominátu →1. Diocletianus ● vláda v letech 284. – 305. n.l.
● zavádí formu Dominátu → od slova ,,dominus‘‘ = pán → vláda jednoho pána
● za krize zavádí formu tetrarchie (=,,vlády čtyř‘‘) ↓
|
Domitianus |
|
