Oxidační číslo je náboj, který by byl přítomen na atomu prvku, kdybychom elektrony v každé vazbě vycházející z tohoto prvku přidělili elektronegativnějšímu atomu.
Oxidační číslo
o atomu v základním stavu je nulové
o atomu v jednoatomovém iontu se rovná náboji iontu
o fluoru je –I
o ostatních halogenů je rovněž –I, pokud nejsou vázány s elektronegativnějšími prvky (O a F)
o kyslíku je –II, pokud není vázán s elektronegativnějším prvkem (F, O)
o vodíku je ve sloučeninách s nekovy I a ve sloučeninách s kovy je –I
o nejvyšší oxidační číslo nepřechodných prvků je rovno číslu skupiny v periodické tabulce prvků
o algebraický součet všech oxidačních čísel je u neutrálních molekul roven nule a u iontů je roven náboji iontu
o Oxidační číslo se píše římskou číslicí, mínus se píše před číslicí –I, –II Velikost náboje se uvádí arabskou číslicí, mínus se píše za číslici 1–, 3–
H-
|
anion hydridový (hidrid)
|
F-
|
a. fluoridový (fluorid)
|
Br-
|
a. bromidový (bromid)
|
Cl-
|
a. chloridový (chlorid)
|
I-
|
a. jodidový (jodid)
|
O-II
|
a. oxidový (oxid)
|
S-II
|
a. sulfidový (sulfid)
|
P3-
|
a. fosfidový (fosfid)
|
C4-
|
a. karbidový (karbid)
|
a. hyperoxidový, superoxidový (hyperoxid)
|
|
a. peroxidový (peroxid)
|
|
a. ozonidový (ozonid)
|
|
a. disulfidový (disulfid)
|
|
a. trijodidový (trijodid)
|
|
a. polysulfidový (polysulfid)
|
|
OH-
|
a. hydroxidový (hydroxid)
|
NH2-
|
a. amidový (amid)
|
NH2-
|
a. imidový (imid)
|
N3-
|
a. azidový (azid)
|
CN-
|
a kyanidový (kyanid)
|
N3-
|
a. nitridový (nitrid)
|
|
|
Oxidační číslo
|
Zakončení názvu
|
|||
el. pozitivní části kationtu
|
kyseliny
|
elektronegativní části
|
aniontu
|
|
I
|
-ný
|
-ná
|
-nan
|
-nanový
|
II
|
-natý
|
-natá
|
-natan
|
-natanový
|
III
|
-itý
|
-itá
|
-itan
|
-itanový
|
IV
|
-ičitý
|
-ičitá
|
-ičitan
|
-ičitanový
|
V
|
-ičný, -ečný
|
-ičná, -ečná
|
-ičnan, -ečnan
|
-ičnanový, -ečnanový
|
VI
|
-ový
|
-ová
|
-an
|
-anový
|
VII
|
-istý
|
-istá
|
-istan
|
-istanový
|
VIII
|
-ičelý
|
-ičelá
|
-ičelan
|
-ičelanový
|